|
|
Autobiographical Reflections in Jane Austen's Fictional World
Vošmíková, Marcela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Tato práce pojednává o autobiografických reflexích v románech Jane Austen se zaměřením na vybraná díla této autorky. Teoretická část je věnována společenskému, historickému a kulturnímu pozadí doby, v níž Jane Austen žila, a zároveň stručně pojednává o literárních žánrech konce 18. a začátku 19. století. Praktická část je zaměřena na analýzu různých aspektů šesti románů této autorky v kontextu informací o životě spisovatelky, které se uchovaly dodnes. Jedná se o díla: Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Opatství Northanger a Anna Elliotová. Tato část se zabývá otázkou, do jaké míry ovlivnil osobní život a vlastní zkušenosti autorky románový svět, jenž vytvořila.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zahrada jako estetický objekt
PODVALOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zaměřuje především na zahrady anglického stylu 17. a 18. století, avšak také na vnímání krajiny tehdejší doby, s čímž tato problematika úzce souvisí. Přes rozličná pojetí pojmu zahrady, popis procesu reflexe člověka k přírodě od antiky po novověk, vymezení anglického parku a jeho stylu s příklady v praxi, se dostaneme k závěrečné části práce, a to k demonstraci krajiny a zahrady v literárních dílech. Za tímto účelem byla pro popisy krajin a zahrad vybrána některá díla anglické spisovatelky Jane Austenové, která ve svých knihách výborně zachytila atmosféru a také emocionální dopad na člověka, jež se nacházel v krajině či v krajinných zahradách.
|
|
|
Marriage and Class in Jane Austen's Novels
GRANT, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou v románech Jane Austen, postavením žen ve společnosti a konvencemi a jejich vlivem na význam lásky a manželství. Cílem této práce je poukázat na to, jaký vliv měla společenská hierarchie na společnost a jak tehdejší konvence ovlivňovaly chování lidí ve společnosti. Tato bakalářská práce bude rozdělena do čtyř částí, kdy první část bude věnována úvodu do celkového kontextu, který nás seznámí s georgiánskou společností, životem Jane Austen and jaký vliv to vše mělo na její práci. Druhá část se bude zabývat morálkou a chováním v rámci společenských tříd a konvencí a třetí a čtvrtá část se zaměří na konkrétní problematiku lásky a manželství a jejich ekonomické benefity.
|
|
|
The influence of polite manners on communication in and structure of Jane Austen's Novels
Horáková, Eliška ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Tato práce se primárně zabývá analýzou struktur jednotlivý románů Jane Austenové. K této analýze využívá novou teorii nazvanou Dramatica, která opouští od zavedených postupů, které pouze kloužou po povrchu příběhu, a pouští se do hloubkového studia vnitřních konfliktů mezi základními složkami příběhu. Práce ukazuje výhody tohoto přístupu a naznačuje možnost jeho využití v budoucnu. Následně práce osvětluje některé změny ve společnosti i ve způsobu přístupu jak k literatuře obecně tak k pojetí samotného románu. Tato část poukazuje také na některé dobové zvyklosti, jejichž znalost může buďto usnadnit nebo obohatit jak četbu, tak analýzu děl. Nakonec následuje aplikace výsledků strukturní analýzy, což jsou základní témata románů, na vybrané pasáže z různých příběhů. Cílem je ukázat jednak vzájemnou propojenost a komplexnost díla Jane Austenové, a potom je zařadit do kontextu soudobých konvencí.
|
|
|
Kdo byla vaše matka? Kdo jsou vaši strýcové a tety? Pojetí rodinného zázemí a vybraných demografických jevů v díle Jane Austenové v komparaci s rodinou Austenových a historickodemografickým výzkumem pro Anglii přelomu 18. a 19. století
Šimsová, Marie ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá dílem Jane Austenové, které analyzuje z hlediska autorčiny práce s fenoménem rodina, a to jak z literárního, tak z demografického pohledu. Výzkumné otázky se týkají dvou předmětů bádání. Prvním předmětem je rodina jako základní stavební kámen novel Jane Austenové. Snahou práce je analyzovat, do jaké míry rodinné poměry determinují možnosti uplatnění hlavních hrdinů a hrdinek, jakým způsobem z nich hrdinky profitují či z nich naopak chtějí uniknout. Závěry ukazují, že Austenová tuto determinaci uplatnila ve všech studovaných románech. Práce dále zkoumá míru spolupráce a soupeření jednotlivých rodin v románech. V tomto bodě byla zjištěna výrazná rozmanitost mezirodinných vztahů. Za druhé práce mapuje vybrané demografické jevy v rodině Jane Austenové, v jejích novelách a v historickodemografickém výzkumu, který studoval Anglii přelomu 18. a 19. století. Práce se zabývá počtem a složením jednotlivých rodin, jejich původem, společenským postavením, majetkovými poměry a do jisté míry právními vztahy, souvisejícími především s otázkou dědictví a situací vdov. V rámci zkoumání složení domácností jsou uvedeny příklady soužití s nepříbuznými osobami a taktéž případy adopce. Dále jsou analyzovány tři základní demografické ukazatele: natalita, mortalita a sňatečnost, s...
|
|
|
Portraying Pride and Prejudice: Jane Austen's Pride and Prejudice on Film
Kostrouchová, Veronika ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
v českém jazyce Tato práce pojednává o filmových adaptacích proslulého románu Jane Austenové "Pýcha a předsudek" a soustředí se na konkrétních pět adaptací. Každá z nich interpretuje román odlišně a převypravuje ho různým způsobem. Práce se zaměřuje především na analýzu zfilmovaných verzí románu, ale také posuzuje, jak se v průběhu času měnilo vnímání a hodnocení hlavních postav a jejich jednání, skrze odlišnosti filmového zpracování románu. Filmové adaptace jsou odlišné, práce si tedy klade za cíl zodpovědět otázku, proč a z jakého důvodu k těmto změnám došlo. Tato studie se primárně soustředí na hlavní hrdiny románu - Elizabeth Bennetovou a pana Darcyho, tedy jak byli ztvárněni v jednotlivých adaptacích, a zda-li tím filmový průmysl dokázal naplnit očekávání diváků. Vyobrazení postav stejně jako zásadní momenty z románu jsou zkoumány za účelem znázornění postavení žen ve společnosti, vztahů mezi muži a ženami, sociálního a společenského života. První část práce se vypořádává s reakcemi odborné kritiky a divácké veřejnosti na hollywoodskou verzi z roku 1940. Druhá část práce analyzuje minisérie, zejména dvě, které produkovala BBC v roce 1979 a pak v roce 1995. Třetí část práce zkoumá celovečerní film z roku 2005 a adaptaci z roku 2012 vytvořenou pro YouTube. V této části jsou uváděny další...
|
|
|
"I am no bird; and no net ensnares me": Female Independence in the English Novel 1795 - 1820
Jiránková, Lucie ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
1 V devadesátých letech osmnáctého století se velmi osobitě změnil rámec ženských protestů proti nespravedlnostem, kterým byly ženy nuceny čelit, což nevyhnutelně vedlo k reflektování této změny v soudobé literatuře. Období, kterým se tato bakalářská práce zabývá, bylo vybráno k tomu, aby zachytilo počátky vzrůstajícího feministického hnutí, jež bylo typické pro romány tří autorek: Mary Haysové, Mary Wollstonecraftové a Jane Austenové. Cílem této práce je prozkoumat rozličné přístupy k získávání emoční, intelektuální, sociální a ekonomické nezávislosti. Mimoto práce pojednává i o dobové konstrukci ženskosti, o dobové debatě na téma přirozených práv člověka, o problému vzdělání, romantické lásky a citovosti. Úvodní kapitola popisuje historické pozadí konce osmnáctého století a detailně se dívá na pozici ženy v soudobé společnosti v rámci jejího rodinného a společenského postavení, ekonomické nezávislosti, vzdělání, formování charakteru a objektivizaci na manželském trhu. Tato část pracuje také s tím, jak se na ženu dívaly práce jakobínů (a také anti-jakobínů) a knihy věnované chování žen. V neposlední řadě představuje autorky a zkoumá, nakolik byly ovlivněné pojednáním od Mary Wollstonecraftové, A Vindication of the Rights of Woman. Druhá kapitola se zaměřuje na vyobrazení ženské nezávislosti v románu Mary...
|
|
|
Reforming the Heroine: Female Characters in Late Eighteenth-Century English Women's Novels
Teichmanová, Klaudia ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Předmětem této práce je tradice reformovaných hrdinek v anglické literatuře v osmnáctém a na začátku devatenáctého století. Soustředí se na čtyři romány: The Reform'd Coquet (Napravená koketka) od Mary Davys z roku 1724, The History of Miss Betsy Thoughtless (Historie slečny Betsy Thoughtless) od Elizy Haywood z roku 1751, Evelina, Or, the History of a Young Lady's Entrance into the World (Evelina, aneb Historie uvedení jedné mladé dámy do společnosti) od Fanny Burney z roku 1778 and Pride and Prejudice (Pýcha a předsudek) od Jane Austen z roku 1813. V centru zájmu této práce stojí chybující hrdinka, která je schopná se vyvýjet. První kapitola se zaobírá společenskými změnami v osmnáctém století, které přinesly myšlenku partnerského manželství, a zkoumá ustanovující román tradice reformovaných hrdinek, The Reform'd Coquet. Popisuje hlavní znaky reformované hrdinky: nezkušenost, marnivost, nepřítomnost spolehlivé autority a přeceňování vlastního úsudku. Navíc popisuje vztah mezi napravenou koketkou a milencem v roli rádce a všímá si i nepřítomnosti ženského vedení. Druhá kapitola této práce se soustředí na román The History of Miss Betsy Thoughtless a zkoumá podobnost a rozdíly mezi Betsy a Amorandou. Jejím tématem je i to, jak Haywood kritizuje rozdílnost přístupu k ženské a mužské cti a...
|
host ::
RSS.